O mně
Už jako malá pětiletá holčička jsem měla pocit, že si se psy rozumím víc, než s ostatními lidmi, převážně dospělými lidmi. Oni mi nerozuměli a já jim. Ale se psy to bylo jiné, rozuměli jsme si i beze slov, měli jsme vlastní způsob dorozumívání, řeč srdcem…
První pes, který mi prošel životem byl kříženec královského pudla, patřil babičce a za celý život nepoznal nic jiného než zahradu. Tehdy to tak na vesnicích chodilo, psi žili celý život na zahradě a jedli zbytky z kuchyně (v našem případě rohlík namočený v mléku). Já ho ale tak milovala! Dokázala jsem mu celé odpoledne házet míček, až mě bolela ruka tak, že jsem ji nemohla zvednout, a on mě na oplátku zahříval, když jsem ležela v horečkách (do postele samozřejmě nemohl, tak jsem ležela já s ním na zemi pod stolem, aby nás nikdo neviděl). Mohla jsem mu říct úplně všechno a on mi rozuměl… Jak už to tak bývá, jeho odchod byl příliš bolestný a nikdy jsem se s tím pořádně nevyrovnala. Poté mým životem prošlo spoustu psů, každého z nich jsem milovala celým svým srdcem! Jen jsem bohužel nikdy nebyla kynolog v pravém slova smyslu, nerozumím výcviku poslušnosti, obranám, ani výstavám. Mí psi nikdy neuměli nikdy nic víc jak “sedni”. Psy jsem zkrátka nikdy neměla proto, aby mi sloužili, ale proto, že jsem si život bez nich nedokázala představit.
Má láska od psů směřovala i k ostatním zvířatům, jako malá jsem například byla velký chovatel myší. V dospělosti jsem začala jezdit na koni a díky tehdejšímu partnerovi jsme doma měli v tu dobu cca 25 koní. Také se ze mě stal chovatel koček, větší či menší náhodou se ke mně postupně dostali dva překrásní kocouři.
Zkrátka celý život mě zvířata jako taková provází. Přesto, že jsem v hloubi duše cítila, že se jejich životu chci věnovat hlouběji, životní cesta měla vézt ještě jinou trasou. Vystudovala jsem Česko-francouzskou sekci Slovanského gymnázia a živila se různě, od zařizování půjček, přes organizaci banketů v hotelu až po provozní rekreačního střediska. Nejdéle jsem ovšem strávila čas v kanceláři a prodávala stroje (soustruhy, vrtačky, kompresory a tak :-), prostě úplně mimo). Mezitím jsem stihla ještě vystudovat dálkově Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a hned po magisterské promoci jsem si uvědomila, že takhle už dál nemůžu. Opustila jsem dobře placenou práci s tím, že začnu od nuly jako veterinární sestřička na jedné veterinární klinice v Olomouci. Jsem vděčná za tu šanci, kterou mi pan doktor, přesto, že jsem neměla žádné zkušenosti, dal. Za dobu na veterinární klinice jsem se naučila spoustu věcí a pochopila, že je to ta správná cesta, kterou chci jít, jen trochu v jiné podobě (přece jen ne vždy je to radostné, téměř denně jste v kontaktu s utrpením, či smrtí…). No a odtud je už krůček k fyzioterapii a rehabilitaci psů…
Od doby, co jsem před pár lety měla psa s onemocněním pohybového aparátu a hledala někoho, kdo by s ním uměl rehabilitovat, zjistila jsem, že v Olomouci a okolí tuto službu nikdo nenabízí. Začala jsem se o tento obor více zajímat a sama se v něm začala vzdělávat. Spoustu lidí si udělá víkendový kurz, kde získá certifikát za účast a poté se prezentují jako odborníci v oboru, nebo jako odborník v Dornově metodě, masážích apod. Sama jsem cítila, že to není úplně ta cesta, kterou bych se chtěla dát. Vždyť humánní fyzioterapeut studuje 5 let na vysoké škole, jak lze tedy být za víkend/týden/měsíc v oboru odborníkem?
Proto jsem se rozhodla pro náročnější “Kurz fyzioterapie a rehabilitace zvířat” u Asociace fyzioterapie a rehabilitace zvířat České republiky, z.s.. Toto vzdělání bylo náročné nejen z hlediska teoretických znalostí (důkladná znalost anatomie, fyziologie, patofyziologie, neurologie a ortopedie), ale velký důraz byl kladen právě na praktickou část fyzioterapie a rehabilitace malých zvířat. Úspěšným absolvováním závěrečné zkoušky a její písemné, ústní a praktické zkoušky jsem získala nejen titul CertCAAPR, ale hlavně Osvědčení o získání profesní kvalifikace “Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat (43-001-R)”, tím jsem získala jediné možné oficiální vzdělání v České republice.